Relaxace s Radkou

Pondělní relaxace pod odborným vedením KBT terapeutky Mgr. Radky Štrobl

Máte pocit, že je vaše tělo často v napětí, hlava jede na plné obrátky a jen tak „vypnout“ není úplně jednoduché?
Od října se můžete každé pondělí od 16:00 zastavit, zpomalit a naučit se praktické techniky, které můžete využít i v každodenním životě.
Relaxacemi vás bude provázet Mgr. Radka Štrobl – KBT terapeutka. Jednotlivé techniky proto nebudeme jen mechanicky provádět – krátce si vysvětlíme také, jak fungují, k čemu mohou být užitečné a kdy je vhodné je využít. Budeme vycházet z principů kognitivně-behaviorální terapie a mindfulness.

Postupně si vyzkoušíte čtyři různé přístupy:
Body scan
Všímavé procházení těla, které pomáhá lépe zachytit tělesné napětí a vnímat, co se v těle právě odehrává.

Progresivní svalová relaxace
Technika založená na střídání napětí a uvolnění jednotlivých svalových skupin. Může být užitečná při zvýšeném tělesném napětí a stresu.

Autogenní trénink
Systematická relaxační technika využívající soustředění na tělesné pocity, jako je tíha, teplo nebo dech.

Mindfulness v sedě
Trénink schopnosti věnovat pozornost přítomnému okamžiku a všimnout si myšlenek, emocí i tělesných pocitů, aniž bychom s nimi museli okamžitě něco dělat.

Relaxace nemusí znamenat, že se naučíme nemít stres, nepříjemné myšlenky nebo emoce. V KBT se učíme spíše rozpoznat, co se s námi děje, a postupně získávat větší možnost volby v tom, jak na stres reagujeme.

Každé pondělní setkání tak bude zároveň praktickým tréninkem konkrétní dovednosti, kterou si můžete postupně přenést i do běžného života.

Nemusíte umět relaxovat. Nemusíte mít zkušenosti s mindfulness. Stačí přijít a nechat se provést.

Každé pondělí | 16:00 – 16:50

Přihlásit se můžete zde

KBT v kostce

Chtěla bych vás seznámit s tímto terapeutickým směrem. Kognitivně behaviorální terapie  možná zní komplikovaně, tajemně nebo nesrozumitelně. Nejlépe ji asi shrnuje a vystihuje tato věta.

CÍTÍME SE TAK, JAK PŘEMÝŠLÍME A PODLE TOHO POTOM TAKÉ JEDNÁME.

Neboli naše nálada/emoce/psychický stav závisí na tom, jaké myšlenky se nám v dané situaci honí hlavou a od toho se odvíjí naše chování, neboli to, co děláme nebo také neděláme.

PŘEMÝŠLÍME = Kognitivní část, kde se zabýváme tím, jak člověk vnímání svět kolem sebe a to zahrnuje naše myšlenky, které se nám honí hlavou, nebo jak přemýšlíme o budoucnosti a minulosti (co mohlo být a nebylo, co se může stát – většinou katastrofické scénáře při úzkostných poruchách), jak hodnotíme sami sebe, naše vzpomínky, ale také přání, vjemy sluchové, čichové, zrakové, a naše pozornost.

JEDNÁME = Behaviorální část, ta se zabývá chováním, tím co děláme nebo čemu se vyhýbáme, co ignorujeme, jak reagujeme v určitých situacích, jaké extra návyky jsme si vybudovali, abychom v té nepříjemné situaci vůbec vydrželi (a na ty jsme experti všichni ).

V názvu KBT ještě chybí třetí oblast, která je neméně důležitá, a to, jak tělo reaguje fyzicky na psychické obtíže, jelikož právě těmto nepříjemným fyzickým pocitům se lidé často chtějí vyvarovat (obzvláště při úzkostech, např. bolesti v hrudi, těžkosti při dýchání, bolesti břicha, při depresi nechutenství nebo naopak přehnaná chuť k jídlu, ztráta energie). Na základě informací od klienta terapeut rozděluje informace o problému právě do těchto třech hlavních skupin (popravdě, ono jich je ještě více, ale o tom zas někdy jindy).

Tyto tři oblasti se použijí k vytvoření schématu/diagramu BLUDNÉHO KRUHU, na němž terapeut názorně ukáže, jak tyto tři oblasti souvisí s problémem a emocemi, které klient pociťuje, jak se jimi problém prohlubuje nebo udržuje. Je to první krok k pochopení toho, co se v nás děje (tedy podle KBT modelu).

Úzkostné a depresivní stavy mohou nastat kdykoliv v životě a většinou si s nimi člověk poradí po svém, ať už sám či s pomocí rodiny, kamarádů a blízkých lidí, nebo „strýčka“ Googla a chytrých knih. Lidé většinou hledají pomoc odborníka, když už si sami neví rady a nebo se s problémem stydí svěřit svému blízkému okolí; někteří bohužel zůstanou bez podpory svých blízkých, jiní jsou úplně bez přátel a rodiny. KBT může pomoci s mnoha problémy jako deprese, stres, úzkostné poruchy (specifické fóbie, obsedantně kompulzivní porucha, generalizovaná úzkostní porucha, sociální fóbie, hypochondrie), poruchy spánku, nabízí ovšem pomoc i lidem s chronickými bolestmi nebo zdravotními problémy ovlivňující psychický stav, atd. Předně jsem uvedla především problémy, s nimiž pracuji já, pokud máte zájem o detailnější informace o použití KBT a psychických problémech, tak si přečtěte tento článek.

Prostě když vaše nálada nebo strach z něčeho diktuje, jak se cítíte, co děláte a nějakým způsobem omezuje váš dennodenní život delší dobu, nebo ho hodně komplikuje, může to být příznakem problému. A v tu chvíli je dobré začít hledat pomoc, což není vždy jednoduché. Ale důležité je, že pomoc tu je a terapeutických směrů je opravdu hodně. Je to jako s předepsanými léky od lékaře. Každému také nezabere ten stejný, někdo může být na určité léky alergický nebo mu prostě nesednou. A stejně je to i s terapiemi…člověk musí někdy zkusit několik, než se dostane k té, co mu sedne a pomůže.

KBT je taková technická terapie a tím se dost liší od ostatních. V konzultacích není vždy nutnost přijít na to, co problém způsobilo. Jde o to, aby se klient stal svým vlastním terapeutem a naučil se techniky, způsoby, měl vlastní strategie, jak se poprat se svým problémem. Ty potom doma trénuje mezi konzultacemi, jelikož změna nenastane v poradenské místnost, ale v životě klienta.

Ale o jednotlivých technikách, problémech a jejich příznacích si zase řekneme příště. Přeji vám bez-úzkostný a pohodový den 🙂

google6b7635849d249a42 google6b7635849d249a42.html